» Keltové

Mapa rozsireni latenske kultury

Na přelomu 6. a 5. století př. n. l. se v písemných záznamech řeckých autorů objevily zmínky o do té doby neznámém národě Keltů. Ti se tak stali prvními historicky známými obyvateli oblastí ležících na sever od Alp. Kolébkou keltské civilizace byla východní Francie, Švýcarsko, jihozápadní Německo a jihozápadní Čechy. Zde se v 6. století př. n. l. vytvořila bohatá aristokratická vrstva, která udržovala obchodní a kulturní styky s vyspělými středomořskými oblastmi. Pod vlivem středomořských civilizací se na základech původních tradic starší doby železné počala formovat nová kultura, dnes označovaná podle naleziště ve švýcarském  La Tène jako laténská.

V 5. století př. n. l. pronikli Keltové do severní Itálie a během několika následujících století obsadili značnou část Evropy od Atlantiku po Balkánský poloostrov. Laténská kultura se tak během 4. a 3. století př. n. l. rozšířila na Britské ostrovy, Pyrenejský poloostrov, na Balkán a do dalších oblastí jihovýchodní a jižní Evropy.Hlava Kelta - charakteristicky symbol latenu

Keltský náčelník Brennos roku 387 př. n. l. napadl a vyplenil Řím. Další proud keltské expanze zasáhl Karpatskou kotlinu. V roce 280 př. n. l. zaútočili Keltové směrem na Řecko, roku 279 př. n. l. vyplenili svatyni v Delfách. Část keltských kmenů postupovala dále na jihovýchod, přešla černomořskou úžinu Bospor a před rokem  275 př. n. l. se usadila v Malé Asii, kde založila „státní“ kmenové uskupení nazývané Galatie. Ze 4. až 2. století př. n. l. pak pocházejí doklady o působení keltských žoldnéřů ve vojenských službách tehdejších antických vládců, především v Kartágu, Egyptě a také v Makedonii.

Antické zprávy hovoří o Keltech jako o lidu barbarském a divokém. Tento jednostranný pohled přirozeně vyplývá z postoje řeckých a římských autorů. Keltové jsou líčeni též jako bojovní a odvážní válečníci, někdy však až dětinsky naivní. Kromě záliby v boji a měření sil projevovali prý nespoutanou radost z dobrého jídla a alkoholu. Rádi se oddávali různým druhům zábavy. Byli též velmi zvídaví a učenliví, takže dokázali napodobovat vymoženosti antického světa, se kterými se setkali při svých výbojích.

Keltska vesnicePřestože pro většinu Kelty obsazených území znamenala jejich přítomnost civilizační a ekonomický rozkvět, v oblasti politické byly jejich kmeny značně nejednotné. Na Kelty v Itálii sílil tlak lépe vojensky organizovaných Římanů, kteří si počátkem 2. století př. n. l. podrobili severoitalské keltské državy. V 1. století př. n. l. dobyli území tzv. Galie zaalpské – dnešní Francie. Ze severu na Kelty tlačily kmeny Germánů a v Karpatské kotlině je stále více ohrožovali Dákové. V období po pol. 1. stol. př. n. l. bylo keltské obyvatelstvo na většině obsazených území postupně asimilováno a laténská kultura byla nahrazena novými kulturami.