» Bydlení

Základním typem sídel v době laténské byla otevřená zemědělská sídliště, často s doklady řemeslné výroby. Většinou byla zakládána na mírných jižních, jihovýchodních či jihozápadních svazích v blízkosti vodních zdrojů. Jejich poloha jen zřídka překračuje 300 m. n. m. Rozloha jednotlivých sídlišť se pohybuje v rozmezí od několika set čtverečných metrů až po několik hektarů.

Menší z nich bývají označována jako dvorce. Dvorec byl tvořen shlukem několika staveb, které dohromady tvořily samostatnou hospodářskou jednotku. Několik dvorců pak vytvářelo osadu.

Klestovita brana opevneni

V pozdní době laténské (2.–1. stol. př. n. l.) byla v důsledku ekonomického pokroku a pod vlivem impulsů z jižních oblastí zakládána téměř po celé keltské Evropě rozsáhlá opevněná hradiště, jejichž zástavba vykazovala rysy městského charakteru. Tato sídla odpovídají Caesarovu výrazu „oppidum“. Oppida byla na rozdíl od nížinných osad a dvorců stavěna v méně přístupných výšinných polohách. Jejich typickým znakem bylo opevnění, které tvořil sypaný val s čelní kamennou zdí. Monumentální opevnění oppid v sobě neslo jak praktickou defenzivní, tak prestižní a symbolickou funkci.

Zástavba laténských sídlišť byla tvořena pestrou škálou staveb. Typickou stavbou jsou tzv. polozemnice. Ty byly částečně zahloubeny pod úroveň povrchu. Dále jsou na sídlištích doloženy nadzemní kůlové stavby, jejichž stěny byly roubené nebo hrázděné s proutěnými plochami nahozenými mazanicí. Doškové, rákosové či hliněné střechy staveb byly většinou sedlové, valbové někdy však i pultové konstrukce. Dřevěné konstrukce některých domů byly spojovány železnými hřeby, kramlemi a skobami, jiné byly spojovány dřevěnými kolíky nebo svazovány dostupnými materiály, např. houžvemi. Z prostředí oppid je prokázána existence nadzemních staveb s kamennými podezdívkami.

polozemnice

Běžnou součástí sídlišť byly nadzemní sýpky, v menší míře pak různé zásobní jámy, stavební jámy nebo výrobní objekty jako jsou keramické či chlebové pece.

K vnitřnímu vybavení obydlí patřilo otopné zařízení ve formě ohniště či pícky, stůl, lavice, police a další jednoduchý nábytek. Ve většině domů byly umístěny též prostředky nutné pro domácí výrobu, jako byly žernovy a tkalcovské stavy. K inventáři keltské domácnosti patřilo bezesporu velké množství nádob, běžné železné nářadí, kostěná šídla, kamenné brousky či zemědělské náčiní. Dveře některých domů byly opatřeny zámkem, což dokládají nálezy zámkových kování a klíčů.

Zámek