» Obchod

V rámci nalezišť z doby laténské nacházejí archeologové mnoho artefaktů, které dokládají dálkové kontakty tehdejších obyvatel českého území téměř s celou Evropou. Patří k nim především mince ražené v Galii, Podunají, Řecku nebo severní Africe, bronzové nádoby dovážené z Itálie, baltský jantar i různé typy šperků cizího původu. Některé druhy schránek mořských živočichů dokonce vypovídají o kontaktech s oblastmi přilehlými u Rudého moře. Skleněné výrobky pak zřejmě pocházejí z Černomoří. Ke kontaktům, ať již společenským nebo obchodním, docházelo i na mnohem menší vzdálenosti - v rámci jednotlivých kmenových území i mezi sousedními osadami.Jantar - cenna obchodni komodita

Kontakty byly uskutečňovány díky rozsáhlé síti cest spojujících celou Evropu. Předpokládá se, že velká část z nich, ať již vodních nebo suchozemských, sledovala vodní toky. Pro české území měla značný význam komunikace vedoucí z jihu na sever podél Vltavy či spojnice souběžná s tokem Labe propojující centrum Čech s územím Německa i s východočeskou oblastí. Chrudimskem a Pardubickem procházela stezka vedoucí podél Loučné na Moravu. Moravské území protínala tzv. Jantarová stezka, velmi důležitá pro obchod s jantarem i jinými komoditami, vedoucí z Pobaltí až do Středomoří. Podél cest byla budována oppida či významná otevřená sídliště, která plnila funkci výrobních center a obchodní stanic. Jednou z motivací k založení oppida České Lhotice byla snad právě potřeba jakési „obchodní stanice“ na trase mezi oppidem Staré Hradisko na Moravě a středočeským oppidem Závist.

K transportu osob i nákladu byl využíván kůň, v několika případech je z našeho území doloženo i užívání osla. K převozu těžších nákladů se používaly čtyřkolové vozy nebo lehčí dvoukolové káry. Existence těchto dopravních prostředků je doložena nálezy kování kol či pozůstatky vyježděných kolejí v branách některých oppid (např. Hrazany). Vodní doprava byla uskutečňována prostřednictvím člunů dlabaných z jednoho kusu kmene, tzv. monoxylů. Dobře zachovalý exemplář takového plavidla byl objeven u Mohelnice v roce 1999. V úvahu též přicházejí lehčí varianty dřevěných lodic.

Anticke mince

Nárůst keltské hospodářské síly a kontakty s rozvinutou oblastí Středomoří byly příčinou počátku užívání mincovních platidel v celém keltském světě. Nejstarší mince nalezené na našem území napodobují mince makedonské. Avšak již někdy kolem poloviny 3. stol. př. n. l. vytvořili Keltové své vlastní ražby s vlastními motivy.