» Strava

Základním kamenem keltského hospodářství bylo zemědělství. K pěstování zemědělských plodin byly kromě černozemí a hnědozemí často využívány i méně kvalitní půdní typy. Pro dobu laténskou se předpokládá užívání tzv. travopolní soustavy, kdy obdělávanou půdu střídal úhor, na němž se pásl dobytek. Pravidelné zatravňování vedlo díky bohatému kořenovému systému trav ke zlepšení vlastností půdy. Jeho výsledkem bylo zvyšování půdní úrodnosti.

Vysoká úroveň zemědělství dosažená díky užívání specializovaného nářadí umožnila Keltům vyprodukovat nadbytek potravin a nepřímo tak dopomZernov - praveky mlynek na obiliohla k rozvoji ostatních řemesel. S rozvojem výroby železa začali Keltové používat k orbě půdy oradla s radlicemi, někdy také s krojidly. K obdělávání půdy dále sloužily motyky a rýče. Nálezy železných hrotů dokládají užívání bran. Zemědělské plodiny byly sklízeny pomocí železných srpů. Zpracování obilí bylo zdokonaleno zavedením kamenných rotačních mlýnků, které částečně nahradily po tisíciletí užívané jednoduché zrnotěrky.

Z nálezů rostlinných zbytků rostlin se dozvídáme, že Keltové pěstovali nejčastěji ječmen a pšenici, méně proso, oves a žito. Mezi oblíbené luštěniny patřil hrách, čočka nebo vikev. Pro účely výroby tkanin byl pěstován len a konopí. V ojedinělých případech existují doklady pěstování kulturních forem některých ovocných stromů, jako je švestka, jabloň či hrušeň.